Tibetská kniha mrtvých a její význam
Tibetská kniha mrtvých je základním kamenem tibetského buddhismu, ale ne jediným. Světlo světa spatřila v 8. století, ale v té době nebyla přístupná veřejnosti. Autorství je připisováno duchovnímu učiteli Padmasambhavovi neboli Guru Rinpočhemu. Založil první buddhistický klášter v Tibetu s názvem Samje a také je považován za zakladatele buddhistického směru nebo školy Ňingmapa. Podle slov 14. dalajlamy se jedná o dílo, které je součástí cyklu „Hlubokých nauk o spontánním vysvobození skrze rozjímání o pokojných a hněvivých božstvech.“ Česká verze Tibetské knihy mrtvých byla přeložena Josefem Kolmašem z tibetského originálu. Kniha je vlastně takovým průvodcem procesu přechodu z jedné existence do jiné. Klade důraz na zákon karmy, který se opírá o zkušenosti a dobré či špatné skutky v předchozím životě. Člověku v době smrti pomáhá projít nebezpečnými až někdy děsivými stezkami barda. Když nastane smrt, neprochází bytost proměnou pouze fyzickou, al...