Buddha Šákjamuni – ten, který dosáhl osvícení

Každý, kdo se zajímá o buddhismus, určitě už narazil na jméno Siddharta Gautama a jeho příběh. Poté, co si uvědomil, že existuje lidské utrpení, chtěl najít způsob, jak se s ním vyrovnat.

"Přirozeností mysli je jasné světlo."

Učil se od mnoha murdců a myslitelů své doby. Tehdy populární askeze, která měla pomoci utlumit všechny vášně a lpění na čemkoli, vedla ke Gautamově vyhubnutí až na kost. Takový přístup mu přišel extrémní. Nepřestal proto hledat tu správnou střední cestu.

Poté přišel do města Bodh Gaya. Velké soustředění a hluboká meditace mu pomohly najít určitou rovnováhu a pochopit, že bolest a utrpení je součástí života. Naučil se být pouhým pozorovatelem emocí bez vlastního emočního vypětí.

Po šesti dnech a nocích, kdy sváděl boj s vnitřními démony i vnějšími vlivy démona Máry, se pod stromem Bodhi dotkl země, která se mu stala svědkem jeho momentu probuzení a nalezení pravé podstaty. Osvícení dosáhl během květnového úplňku.

Podle legendy 7 týdnů jen mlčel a přemýšlel. Potřeboval si ujasnit, jakým způsobem předá svá zjištění, vědomosti a moudrost ostatním. Místo, kde poprvé "roztočil kolo dharmy" leží na břehu posvátné řeky Gangy. Jmenuje se Sarnáth, které se nachází asi 10 km od Váranasí. Vlastně se tzv. vracel na místo činu, protože v Deer parku vyhledal skupinu asketů, s níž se už dříve setkal a rozmlouval s nimi. Stali se z nich první žáci Buddhy Šákjamuni.

Snažil se šířit svou filozofii město od města. Nato, že chodil pěšky, urazil poměrně velké vzdálenosti. Od svých žáků vyžadoval, aby jeho učení neustále zpochybňovali a projevovali svůj úhel pohledu podložený zkušeností. Tento postoj je pro buddhismus charakteristický dodnes.

Buddha Gautama se dožil 80 let. I přestože byl čím dál křehčí a křehčí, učil do poslední chvíle. Bohužel snědl jídlo, které mu neudělalo dobře. Našel si příjemné místo mezi dvěma stromy ve městě Kusinara a zanedlouho bohužel zemřel. Časem na místě, kde historický Buddha dosáhl parinirvány, postavili chrám.

"Mohu v klidu zemřít. Neschovávám v dlani ze svého učení nic víc. Se vším, co považuji za užitečné, jsem se už podělil. Buďte svým vlastním světlem."

Mantra Buddhy Šákjamuni neboli Probuzeného

Oṃ Muni Muni Mahāmuni Šākyamuni Soha

Recitace by měla člověku pomoci na spirituální cestě probudit buddhovskou přirozenost, kterou má každý v sobě.

Jeho socha vyobrazuje moment osvícení pod stromem Bódhi. Sedí v lotosovém sedu a zkřížené nohy má chodidly vzhůru. Záda jsou vzpřímená. Levé rameno má zakryté mnišským rouchem. V ruce drží misku se třemi nektary, které naznačují, že vyhrál nad všemi démony a deziluzí. Dotekem země dává najevo, že dokáže zvítězit nad negativními vlivy. Na hlavě má malý drdol s výčnělkem. Má připomínat nekonečnou moudrost.

"Pokud jste pochopili přirozenost mysli, stali jste se buddhou. Nemusíte jej hledat jinde."

Buddha