Buddhismus po troškách

Buddhismus se do Japonska dostal v 6. a 7. století především z Číny a Koreje. Kannon Bosatsu je v zemi vycházejícího slunce jednou z nejpopulárnějších božstev. Je tu často vyobrazována v ženské formě, ale lze vidět i mužskou formu. Kannon Bosatsu je v Číně známá jako Kuan Jin, Čenrezig v tibetštině a Avalokitéšvara v Sanskrtu. Naslouchá těm, kteří překonávají těžkosti každodenního života. Vidí utrpení každé živé duše díky 1000 rukou a 1000 očí. Obvykle mají sochy jen 42 rukou, protože je technicky složité vysochat nebo ze dřeva vyřezat jich 1000. Ale první dvě jsou sepjaté na hrudi, jako gesto zvané v japonštině Gasshō-in, které znamená jednotnou mysl, tělo a řeč. Avalokitéšvara má mnoho forem: Shô Kannon neboli Aryâvalokitesvara je posvátným Avalokitešvarou . Jûichimen Kannon neboli Ekadasamuhka je Avalokitešvarou s 11 tvářemi. Nyoirin Kannon neboli Cintâmanicakra plní přání. Batô Kannon neboli Hayagrîva je Avalokitešvara s ko...

Obvykle je možné jej vidět ve společnosti s historickým Buddhou Šákjamuni, který je uprostřed. Fugen Bosatsu se nachází po pravé straně a třetí do party je po levé straně takzvaný Monju neboli bódhisattva moudrosti Maňdžušrí. Je patronem žen. Je pro něj důležité, aby se člověk správně choval a byl trpělivý. Fugen Bosatsu reprezentuje především potřebu pravidelné meditace a praktikování buddhismu. Jeho předností je moudrost a soucit. Mantra: On sanmaya satôban   Slíbil si respektovat všechny Buddhy Chválit je Přinášet obětinky na oltář Pomáhat zlepšovat karmu (kazí ji naše myšlenky, slova a skutky) Vyzdvihovat přednosti a skutky ostatních Rozšiřovat Buddhovo učení Ujišťovat, že Buddhové jsou na světě pro všechny cítící bytosti Zajistit, aby nikdo nesešel ze správné cesty za osvícením Žít se všemi v harmonii s respektem a harmonií Když přináším obětinku na oltář nebo mám prospěšnou dovednost, podělím se s ostatními   Často je...

  Společně s Garudou, sněžným lvem a drakem tvoří partu šťastných symbolů a ochránců především naší mysli. Každému z nich je přisouzena světová strana. V případě tygra je to jih. Najdeme ho i na modlitebních praporcích. Také ho můžeme vidět vyobrazeného ve společnosti s Padmasambhavou. Tygr reprezentuje disciplínu, upřímnost a sebevědomí. Obvykle si pečlivě obhlédne terén, než vyrazí do akce. Je dobré se před důležitým rozhodnutím utišit a utřídit si myšlenky. Posiluje jazykové dovednosti. Pomáhá zbavit se všeho, co už neplní svůj účel. Dodává odvahu pustit se za svým snem.

  Když se pozorně podíváte na modlitební praporky, najdete je na nich ve společnosti dalších šťastných symbolů. Škoda, že v západní kultuře v podstatě všechny děsí. V té východní totiž má moc vzbudit v člověku kreativitu a pozitivní energii. Obvykle nemají křídla. Draci mohou měnit pravidla hry. V symbolice tibetského buddhismu najdeme zeleného (azurového), který je spojen s probouzejícím se jarem a rovnodenností. Drak zbarvený do hněda vládne podzimu a taktéž s obdobím rovnodennosti. Je strážcem buddhistického učení a samotného Buddhy Šákjamuni. V některých tradicích je známý jako Naga, ale v tibetské to není tak jednoduché. Pokud se vám vybaví při meditaci, je to dobré znamení. Jako praktikující buddhista jste na správné cestě. Objeví-li se ve vašem snu, přijměte jeho sílu a ráno budete plni energie. Pomáhá člověku zbavit se iluzí. Často můžeme vidět Taru, jak stojí nebo jede na hřbetě draka. Co to znamená? Soucitně pomáhá buddhistické ...

Je symbolem Tibetu. Obvykle se objevuje ve společnosti s Garudou, tygrem a drakem. Dva lvy můžeme vidět na tibetské vlajce a najdeme jej na modlitebních praporcích. Symbolizuje jednotu světského a duchovního života. A také zasněžené hory a ledovce. V buddhismu je toto mýtické zvíře uctíváno jako ochránce Buddhy. Obvykle sedí na trůně spolu s Buddhou Šakjamuni. Vyznačuje se vitalitou, důstojností a neohrožeností, ale také jemným vystupováním. Bódhisattva moudrosti zvaný Maňdžušrí jej podle jednoho z vyobrazení dokázal zkrotit a osedlat si jej. Známý jogín Milarepa měl jednou prorocký sen, ve kterém se objevil sněžný lev. Sochy sněžných lvů také chrání vchod do buddhistických chrámů. Jsou ochránci východní světové strany a živlu vody. Tělo na obrazech je bílé. Má vlající hřívu, ocas a vlnitou srst na nohách tyrkysové barvy. Obvykle je bezpohlavní, ale pokud jsou vyobrazeni dva lvi, tak ten nalevo je samec a napravo samice. Propojený je s transcendentálním B...

Mýtický tvor Garuda se objevuje v buddhismu, hinduismu a džinismu. Je jedním z ochránců buddhistického učení tzv. dharmapálou. Obvykle se objevuje ve společnosti s tygrem, sněžným lvem a drakem. Najdeme je například na tibetském modlitebním praporku. Garuda je vyobrazován různě. Je to obrovský a silný pták nebo také z části orel a z části člověk. Výrazný je jeho zobák z meteoritu a dva rohy. Tělo má často zlaté. Křídla o délce 330 joján mají obvykle červenou barvu. Ovlivňuje element vzduchu. Když je roztáhne, zvedne se vítr o síle hurikánu a nebe potemní. Jeho světová strana je sever. Jeho zjev je hrozivý, aby bylo jasné, že dokáže ubránit následovníky buddhistického učení před nebezpečím. Ve svých pařátech někdy drží hada naga. Neustále spolu totiž soupeří. Jeho hlavními atributy jsou nebojácnost, síla a moudrost. Snaží se inspirovat k aktivitě. To má společné se Zelenou Tarou. Neutralizuje jed, který mytologický tvor naga rozsévá. V přeneseném...

Jakmile se Jeho Svatost 14. dalajlama dozvěděl, že královna Alžběta II. zemřela, napsal Karlovi III. Vyjádřil hluboký smutek a upřímnou soustrast nejen králi a královské rodině, ale také lidem Spojeného království. „Vzpomínám si, jak jsem si jako mladý, ještě v Tibetu, prohlížel v časopisech fotografie z korunovace královny,“ napsala Jeho Svatost. „Její vláda, jako nejdéle vládnoucího monarchy, byla oslavou a inspirací, ale také mnohým dodávala jistotu kontinuity.“ „Vaše matka žila smysluplný život s důstojností, velkou elegancí a vědomým, že služba druhým se srdečností je vždy na prvním místě. Tyto kvality bychom všichni měli chovat v úctě.   Na konci dopisu Jeho Svatosti jsou modlitby s přáním dobrého zdraví.

  Oslava prvního otočení kola dharmy připadá na čtvrtý den šestého měsíce tibetského lunárního kalendáře. Hinduistický bůh Bráhma společně bohem Indrou požádali Probuzeného o to, aby se podělil o své vědění. Stalo se tak 49 dní poté, co Buddha dosáhl osvícení. Promluvil s nimi o Čtyřech vznešených pravdách, které člověka učí zvládat utrpení. Nabízí způsob, jak porozumět svému psychickému rozpoložení a vlastním emocím. Jaká je pravda o utrpení a také pravda o příčině utrpení? Je tu také pravda o řešení příčiny utrpení a pravda o 8midílné stezce vedoucí k zániku utrpení. To se dozvíte tady:  Čtyři vznešené pravdy  

  Tibetská kniha mrtvých je základním kamenem tibetského buddhismu, ale ne jediným. Světlo světa spatřila v 8. století, ale v té době nebyla přístupná veřejnosti. Autorství je připisováno duchovnímu učiteli Padmasambhavovi neboli Guru Rinpočhemu. Založil první buddhistický klášter v Tibetu s názvem Samje a také je považován za zakladatele buddhistického směru nebo školy Ňingmapa. Podle slov 14. dalajlamy se jedná o dílo, které je součástí cyklu „Hlubokých nauk o spontánním vysvobození skrze rozjímání o pokojných a hněvivých božstvech.“ Česká verze Tibetské knihy mrtvých byla přeložena Josefem Kolmašem z tibetského originálu. Kniha je vlastně takovým průvodcem procesu přechodu z jedné existence do jiné. Klade důraz na zákon karmy, který se opírá o zkušenosti a dobré či špatné skutky v předchozím životě. Člověku v době smrti pomáhá projít nebezpečnými až někdy děsivými stezkami barda. Když nastane smrt, neprochází bytost proměnou pouze fyzickou, al...

Konfliktem na Ukrajině jsem hluboce zarmoucený. Svět je vzájemně provázaný. Tak agresivní konflikt mezi dvěma zeměmi nevyhnutelně ovlivní zbytek světa. Válka je zastaralým nástrojem, lepší je cesta nenásilí. Měli bychom si uvědomit a vypěstovat v sobě pocit jednoty lidského společenství bratrů a sester. Jen tak bude svět mírumilovnější. Problémy a rozpory se nejlépe řeší dialogem. Opravdový mír vzniká díky vzájemnému porozumění, respektu a dobrým životním podmínkám. Nesmíme ztrácet naději. Stoletím válek a krveprolití bylo 20. století, to 21. by mělo být stoletím dialogu. Modlím se, aby na Ukrajině byl brzy nastolen mír. Dalajlama Zdroj: https://www.dalailama.com/news/2022/hope-for-dialogue-to-restore-pease-in-ukraine 28. 2. 2022